A jaká byla Villa favorita 2014?

(C) jedna paní z USA

Jedním slovem skvělá.

Sluníčko svítilo, výhled do kraje byl luxusní. Oproti ročníku 2012 přibyl venkovní stan s jídlem a zajímavým pivem. A taky odpolední live koncert pod širým nebem.

Přes 600 vín, zhruba 150 zúčastněných vinařství z Itálie, Francie, Slovinska, Slovenska, Rakouska či Španělska. A k tomu 5 vín od Dvou dubů :)

Návštěvnost cca 1000 platících lidí denně … a k tomu novináři, importéři a další neplatiči ;) … Villa favorita se zahradou všechny bez problémů uvítala, napojila a nasytila.

Jak přesně vypadá tahle akce z pohledu návštěvníka nevím, ale podělím se o pohled vinaře.

Prezentovat vína 3 dny, od 10ti do 18ti, je vyčerpávající. Povídat si u stolku zároveň se třemi skupinkami lidí (a to ideálně ve 3 různých jazycích) a pamatovat si co kdo už ochutnal a co ještě ne je ještě více vyčerpávající … ale stejně jsme si ten rychlý kolotoč krátkých a příjemných scének a dialogů moc a moc užili. A o to víc, když vína chutnají, běžným návštěvníkům i vinařům :)

Dlouhý den začíná

Scénka #1

S veselým „Ahóóóóóóóóóój“ přichází Japonec, prý jestli si ho pamatuju …. No jasně, kdo by zapomněl na Japonce, který vás v centru Londýna pozdraví ještě veselejším „Dobrýýýýýýýýý deeeeeen“ :)

Hirotake je prostě nezapomenutelný … a obchod s dobrým vínem v Polsku jde prý stále dost těžko, ale přece jen pořád lépe a lépe.

Scénka #2

Toto byla, při naší první účasti na téhle akci, častěji položená otázka, letos zazněla pouze jednou. Prý zda-li není na révu u nás příliš moc zima a déšť. Odpověď je pro tazatele o to překvapivější, když ke klasické odpovědi přidám ještě letošní srovnáni počasí mezi Toskánskem a Moravou. V Toskánsku prý pršelo celou zimu a teď i celé jaro (říkali kluci z Toskánska) … na Moravě nic, slovy nic, ani v zimě, ani teď.

Prezentovaná vína

Scénka #3

Italské novináře zaujalo i mé srovnání klimatických změn. To, že Toskánsko má teploty jako mělo Španělsko před 50ti lety, Piemont je má jako je mělo Toskánsko … my je máme jako je měl Piemont v dobách budování své dnešní slávy…a Španělé že to mají bohužel celkem blbý. Když ono srovnání alkoholu u starých Barol a dnešních Barol je celkem jasné. Bývalo to našich dnešních 11 až 13% a dnes je to u Barola 14,5 – 15,5%.

Souhlasili … bez boje :)

Scénka #4

Sedíme na velkých schodech a sledujeme zapadající slunce. Návštěvníci odešli, vila patří už jen vinařům. Bude následovat společná večeře. Velké stoly, 4 chodové menu, vína na stole a spousta různých srovnávání vín, počasí i názorů kolem něj. Tohle je moc fajn tradice.

Přisedá si k nám na schodek producent nejlepší millerky co znám, Norbert Blasbichler (www.radoar.com). A naše rozhovory jsou vždycky veselím zážitkem pro nás oba, moje bídná italština a zapomenutá němčina a jeho mix italské němčiny a německé italštiny :) Doteď jsem nedešifroval, zda v řeči, kterou mluví s dětma převládá italština nebo němčina, ta slova nejsou snad ani jeden z těch jazyků. To je život na italsko-rakouském pomezí, vysoko v horách.

Ale náš zásadní dialog ;) přerušuje Ernesto, producent skvělého letního pití s bublinou (http://costadila.it/) z Veneta. Pořád rozesmáty od ucha k uchu a jeho gestikulace i angličtina je vždy velmi italská. Ptám se kolik, rozlil dneska flašek, při 25 st C a sluníčku se bubliny pijí snadno a ve velkém. Říká, že asi 50 lahví. A na dotaz kolik rozlili jeho sousedi ze Champagne se hlavně dlouho směje. Prý to Selosse (http://www.champagne-simon-selosse.com/ ) rozlévá po homeopatických kapkách a na ty davy lidí mu prý, při jeho úsporném režimu, musí stačit 1 flaška na den ;)

Scénka #5

Náš toskánský soused u vedlejšího stolu je kapitola sama pro sebe. Je s ním sranda celý den a úplně nejvíc když do něj rejpu že proč nezůstane v Toskánsku jen u sangiovese, proč musí dělat i tu blbou dvojici merlot a cabernet sauvignon ;)

Scénka #6

Na večeři si sedáme bohužel mezi Francouze. Bohužel proto, že většinou nemají chuť se bavit jinak než francouzsky. Ale ne, Burgunďané z Domaine Des Rouges Queues (http://www.domaine-rouges-queues.com/) jsou fajn, vysvětluju Isabelle, že vavřinec je něco jako Gamay. Jde kolem její kamarád z Beaujolais, dostává ochutnat, přivoní a říká, že to je Gamay, ne? Čímž nás spolehlivě rozesmál. Má pravdu, vavřinec je prostě Gamay, ať už si o tom myslí aktuální vědecké poznatky cokoliv. Mmch ten chlapík, jméno jsem bohužel zapomněl, měl skvělá vína. Beaujolais bez spěchu a bez karbonické macerace. Pije se krásně, pije se ve velkém … tak je to u vína správně. Mám moc rád dobrí Beaujolais.

Příchází Mario a s ním si proti nám sedá i jeho kamarád a 2 italští novináři. Mario mluví na levou stranu skvělou francouzštinou, před sebe skvělou italštinou a na moji pravou stranu pak skvělou angličtinou. Na otázku odkud že to teda vlastně je a co děla říká, že je Ital a že prodává Amarone a hned k tomu i tu láhev, se kterou přišel, otevřel. Prý je to jedno z nejlépe hodnocených amarone nejlepšího ročníku za posledních 20 let. A Mario je, shodou okolností také spoluzakladatelem celé výstavy, takže se k němu pořád dostávají vína, se kterýma se chce někdo pochlubit. Mám tedy každý z těch vzorků včetně detailů co, kdo, od koho proč a jak. Nakonec to bylo moc dobré místo :)

Začíná večeře, prvním chodem je na talířku elegantně aranžovaná zelenina al dente. Sledovat 2 italské padesátníky, jak se u toho teatrálně rozčilují, včetně celé té gestikulace, které je schopný jen trénovaný Ital, to je velký zážitek. „Eeee co to je???? To je všechno???? Tak teď už jen caffé a jdeme domů.“ …. „objednávám pizzu, dá si někdo pizzu????“

Večeře vinařů … ty jsou tady vždycky fajn. Škoda, že nic takového není a nemůže být u nás.

Scénka #7

Při listování katalogem najednou vidím Friedrich Schatz, Malaga, Španělsko a frankovka. To musím ochutnat! Je to španělsky silné, ale frankovka tam někde vzadu je. Škoda, že už neměl žádnou další lahev. Tak jsem alespoň vyměnil kounickou frankovku za pinot.

Scénka poslední

Loučení, bohužel.

Ale sem se znovu vrátíme a nebude to dlouho trvat.

 

Villa favorita, den D - 1

 

Hrad v blízkém a slavném Soave

Náš přechodný domov, Villa Bongiovanni